Zpět

Stříbro, které změnilo východní Čechy

Historie těžby stříbra v okolí Hradce Králové

Když se řekne těžba stříbra v Čechách, většina lidí si okamžitě vybaví Kutnou Horu. Málokdo si ale uvědomuje, že právě její stříbrné bohatství výrazně ovlivnilo také oblast dnešního Hradce Králové. Přestože přímo v okolí Hradce se rozsáhlé stříbrné doly nenacházely, město leželo na důležité obchodní trase a těžilo z prosperity, kterou stříbro do regionu přineslo.

Kde se ve východních Čechách těžilo stříbro?

Nejvýznamnější naleziště stříbrných rud ve východních Čechách se nacházelo v oblasti dnešní Kutné Hory, přibližně 60 kilometrů od Hradce Králové. První známky využívání zdejších rud sahají až do 10. století, ale skutečný rozmach nastal ve druhé polovině 13. století, kdy byla objevena mimořádně bohatá ložiska stříbra.

Do oblasti začaly proudit stovky horníků, obchodníků a řemeslníků. Během několika desetiletí vyrostlo z původních osad jedno z nejbohatších měst středověké Evropy.

Jak se stříbro těžilo?

Středověká těžba byla náročná a nebezpečná práce. Horníci razili úzké štoly ručně pomocí želízek a kladiv. V hlubších částech dolů bojovali s nedostatkem vzduchu, vodou i rizikem závalů. K větrání podzemních prostor sloužila důmyslná zařízení, jejichž pozůstatky archeologové nacházejí dodnes.

Vytěžená ruda se následně drtila, prala a tavila. Teprve poté bylo možné získat cenné stříbro, které putovalo do královských mincoven.

Pražský groš – měna, která proslavila české země

Rozvoj těžby stříbra měl obrovský význam pro celé České království. Král Václav II. vydal roku 1300 horní zákoník Ius regale montanorum, který upravil pravidla těžby a posílil královskou kontrolu nad doly. Ve stejné době začala v Kutné Hoře ražba pražských grošů, jedné z nejstabilnějších a nejuznávanějších evropských měn své doby.

Díky příjmům ze stříbra se České království zařadilo mezi hospodářsky nejsilnější státy střední Evropy.

Jak z těžby profitoval Hradec Králové?

Přestože Hradec Králové nebyl hornickým městem, z rozmachu těžby významně těžil. Ležel na obchodních cestách spojujících Kutnou Horu s dalšími částmi země. Přes město proudilo zboží, řemeslné výrobky i obchodníci. Rostoucí ekonomická síla regionu přispívala k rozvoji měst, tržišť a řemesel v celých východních Čechách.

Lze říci, že bohatství ukryté hluboko pod zemí v Kutné Hoře pomáhalo nepřímo rozvíjet i města desítky kilometrů daleko.

Úpadek stříbrných dolů

Žádné naleziště však není nevyčerpatelné. Od 16. století začaly výnosy z kutnohorských dolů postupně klesat. Některé žíly byly vytěženy, jiné se nacházely v takových hloubkách, že jejich dobývání přestávalo být ekonomicky výhodné. Těžbu navíc komplikovaly války, technické problémy i konkurence nových nalezišť v Evropě. V 18. století už Kutná Hora definitivně ztratila své postavení stříbrné velmoci.

Stříbrné dědictví žije dodnes

Přestože se dnes ve východních Čechách stříbro netěží, jeho odkaz je stále patrný. Historické centrum Kutné Hory patří mezi nejvýznamnější památky České republiky a je zapsáno na seznamu UNESCO. Zachované štoly, hornické památky a expozice připomínají dobu, kdy české stříbro ovlivňovalo ekonomiku celé Evropy.

Pro obyvatele Hradce Králové a okolí je tato historie zajímavou připomínkou toho, jak významnou roli hrály východní Čechy ve středověkém hospodářství. Ačkoli se samotné doly nacházely o několik desítek kilometrů dál, jejich bohatství pomáhalo formovat celý region tak, jak ho známe dnes.